“Otec
bojoval s rakovinou stejným způsobem, jakým hrál hokej. Prokázal
odvahu, sílu a nezdolný charakter. Velice si vážil podpory, které se mu
dostalo od mnoha lidí od chvíle, kdy onemocněl. Jeho odkaz bude žít
navždy v srdcích těch, kdo ho znali,” řekl John Ferguson Jr. ve
smutečním prohlášení.
Jeho otec zůstane v hokejové kronice zapsán jako pětinásobný vítěz Stanleyova poháru. Ve druhé polovině šedesátých let byl bodyguardem velkých hvězd Canadiens, avšak k týmovým úspěchům nepřispíval jen silou svých paží. Při své premiéře v NHL se popral už po dvanácti sekundách na ledě, ale dal také dvě ze tří branek Habs. Často se zapomíná, že v sezóně 1963-64 ovládl kanadské bodování nováčků a při udělování Calder Trophy ho předběhl pouze spoluhráč Jacques Laperriere. V paměti zůstane spíš jeho 1214 trestných minut v 500 utkáních, které během osmi roků v National Hockey League sehrál.
Kromě hokeje se věnoval také lakrosu a měl se postavit i do boxerského ringu, Canadiens mu ale nedali souhlas.
Po ukončení aktivní kariéry stál v roce 1972 na střídačce kanadského výběru při Sérii století po boku hlavního trenéra Harryho Sindena. Na jeho popud vyřadil Bobby Clarke v šestém utkání sekerou do kotníku nezastavitelného Valerije Charlamova.
V roce 1976 změnil Ferguson profesi a stal se generálním manažerem a koučem newyorských Jezdců. Po dvou sezónách vystřídal působiště a jako nejvyšší šéf řídil stěhování Winnipeg Jets z WHA do NHL. Generálním manažerem a chvíli i koučem Tryskáčů byl do roku 1988. V devadesátých letech se staral o hráčské záležitosti v Ottawě. Jeho posledním zaměstnavatelem byli San Jose Sharks, kde jako konzultant Douga Wilsona dohlížel na práci skautů.
“John Ferguson byl jednou z nejoblíbenějších postav, které kdy reprezentovali Sharks. Svými morálními vlastnostmi a láskou k hokeji se stal legendou mezi všemi, kdo měli štěstí, že ho znali a mohli s ním pracovat,” vzpomněl na svého spolupracovníka generální manažer Žraloků.